Malá úvaha o globalizaci

Žijeme v globalizujícím světě. To je věta, kterou můžeme slyšet velice často. Zrovna dneska jakýsi pan docent "na Vltavě" uvažoval o "globálních rysech odporu proti globalizaci" Myslel tím asi to, že na celém světě má odpor proti globalizaci stejné znaky, tedy, že vypadá všude stejně a je tedy globální.

Co všechno přináší globalizace? Především podivuhodné rozpory. Televize na nás denně nachrlí zprávy z celého světa. Vidíme masakry a hladomory v Africe i v Asii. Neuvěřitelnou bídu tohoto světa. To nás ale nečiní obětavějšími, nýbrž otrlejšími, vždyť hlady umírající černoušci jsou v televizi pořád.

Po celém světě lidé zbožňují i nenávidí stejného silikonového Michaela Jacksona, stejnou Coca Colu, Mc Donald´s a KFC, proklínají stejného Bila Gatese. Dokonce i World Music má světový žebříček, ve kterém se ocitnou Tibetští lámové vedle Věry Bílé a Brooklinský rap vedle Gregoriánského chorálu.

I ti anarchističtí antiglobalisté, o kterých dneska mluvil onen docent, vypadají na celém světě stejně, stejné barvy ve vlasech, stejné kalhoty, stejná muzika, stejná nenávist.

Jak se má chovat křesťan v téhle globální vesnici? Většinou si pohodlně pluje s davem, ono konec konců, co mu zbývá, nechce-li skončit kdesi v pustém lese v poustevně. Vždyť máme i globální misii. Češi jezdí svědčit do Afriky a Afričané do Čech.

Ovšem na globalizaci se dá dívat ještě jinak, než jen humanistickým zděšením nad postupující uniformovaností světa a technokratickou radostí z informačních dálnic. Stojí za to se začíst do poslední knihy Bible a trochu srovnávat.

MaŠ

INSPIRACE č.1 (25.11.98)