Advent

Horečka v očích, vlhké dlaně,
bušení na rezavý plech,
umělý sních, zlacené sáně -
neuróza stíhá věčný spěch.
 
Ve tkáních molekuly předou
ohranou píseň zániku -
odkud jsi přišel a kam pořád pospícháš?
Někudy, nikam, odnikud.
 
Za okny otvírá se vesmír,
za komínem se ztrácí čas
a anděl ukazuje k nebi.
Z pouště zní naléhavý hlas:
 
"Narovnej cesty, zpevni mosty
navzdory věčným pochybám."
Ten úkaz je a vůbec není prostý:
Praskají trámy těžkých bran.
Odlétá hejno černých vran.
Tajemný host přichází k nám.

Hudba a text: Stanislav Klecendr