Demokracie po síti?

Čtenáři Inspirace se dělí v zásadě na dvě skupiny. Tou první jsou ti, kteří si mohou číst Inspiraci před spaním a potom ji například odložit pod polštář. Tou druhou skupinou jsou ti, kteří si ji sice také mohou číst před spaním, ale ono zmíněné odkládání pod polštář by bylo pouze obtížně proveditelným.

     Odlišností těchto dvou skupin je však podstatně více. Například ti druzí potřebují ke čtení časopisu modem, počítač, elektrický proud, telefonní přípojku a kdoví co ještě, těm prvním stačí přiměřené množství světla...

     Kam se nám to řítí náš milý svět? Pesimisté již od stvoření světa tvrdí, že do pekel, ovšem navzdory těmto prognózám jsme se tam ještě nedostali. (I když to asi nebude tak úplně naše zásluha ;-) Přesvědčení optimistů o blízkém vybudování ráje na zemi se také již několik tisíciletí poněkud míjí účinkem. Spíše to vypadá, že počítače a internet jsou, podobně jako objevení písma, vynález knihtisku či televize, prostě dalším médiem, které ani nevyřeší etnické konflikty, ani nenasytí hladové černoušky.

     Jisté však je, že, podobně jako další vynálezy, změní tvář světa. Jak? Dovolím si citát: "Web je obrovská otevřená kniha s miliony stránek, kterou může každý číst a do které může každý psát." Tvrzení, že do té knihy může psát každý, je samozřejmě hodně nadnesené, protože přestože v USA stojí počítač "pár dolarů" a i v našich milých zemích českých lze poněkud obstarožní počítač získat za "pár korun", tak je na světě ještě stále dost lidí, pro něž se počítač řadí zhruba do téže kategorie jako létající koberce, pilulky na nesmrtelnost a paláce ze zlata.

     Přes všechny výtky však internet skutečně je nejdemokratičtější médium na světě. Přemítání o důsledcích z toho plynoucích by však mnohokrát překročily rozsah nejen tohoto článku, ale Inspirace jako takové. Proto se omezím na tvrzení jediné: internet je fórem pro ty, kteří se ani nedostanou do zpráv televizí ani o nich neporeferuje moderátor příliš pohodových rádií. Místem pro hlas etnických menšin stejně jako pro básníky a filozofy.

     Samozřejmě je také fórem fašistů, komunistů a tvůrců pornografických stránek. Zmíněná demokratičnost má i své černé stánky. Předpokládá vyšší míru odpovědnosti.

     Obávám se, že lidé jsou stále stejně odpovědní jako před několika tisíci lety. Také proto tolik lidí navštěvuje pornografické stránky, ovšem přes tato zjevná negativa má celý ten elektonický špás, myslím, smysl.